Všeobecný souhlas není často ničím jiným než všeobecným omylem.

CHARLIE CHAPLIN

Květen 2012

One more song about being tired...

27. května 2012 v 18:44 | Trauma
Po stojedna letech jsem vyrazila na koncert. Žůžo dobrodrůžo, šlo o hudbu, kterou normálně dvakrát nevyhledávám, ale nelituju ničeho. Některé předsudky o metloších se nejspíš (také mou vinou) potvrdily, ale jeden velký vyvrátil - rozhodně stojí za to vyrazit na koncert jen tak, bez očekávání...
Taky jsem si koupila cd Lycka Till - švédský folk-punk a jsou u něj anglické texty, po přečtení první věty jsem věděla, že tomuhle budu i přes slabou angličtinu rozumět. Nadpis je začátek druhého songu anglickým jménem Tired, energičtější song o ,,being fucking tired"(jak řekl zpěvák) jsem v životě neslyšela.

Docela to vystihuje můj nynější stav. Jsem příšerně unavená.
Jsem unavená z toho jak jsem byla v poslední době hodně doma a učila se na maturitu. Jsem unavená z toho, že ani tři týdny po písemných, když už mám za sebou ústní, pořád nevím, jestli to mám, jestli budu moct jít na vysokou, na kterou jsem přijata, jestli si mám hledat bydlení v Brně. Jsem unavená z toho, že jsem si musela několikrát navlíknout sváteční slušné hadry a boty, obojí půjčené od mamky, kvůli...bůh ví proč.
Jsem unavená z lidí, kteří se mě neustále ptají, aniž by je to nějak zajímalo, co budu dělat na výšce a nezapomenou připojit svůj vševědoucí názor. Jsem unavená z rodičů, kteří skoro slaví, že jsem zvládla maturitu a přijímačky a z toho jak pořád opakuju, že není nic jisté, že jsem možná nedala písemné.

Jsem unavená z těch věčných stužkováků, focení, posledního zvonění, slavnostního zahájení, ukončení, vyřazování...Nic z toho vlastně nepotřebuju...

Jsem unavená z věčného ,,Ne, nevím o tom, nemám facebook."

Unavená z věčných bezdůvodných útoků Romů ve zpravodajství na TV Nova, ze kterých se vyklube vlastní neopatrnost, unavená z vymačkávání emocí jak citrónu nad každým rozbitým kolenem nebo osobní tragedií, která ať je sebevětší a sebesmutnější, vždy bude osobní. Z věčného zneuctívání piety, z věčného honění senzací, to vše na ve zprovadajství této televize.

Jsem unavená z toho, že se snažím, tím, že zde píšu něco říct, ale mým hostitelem je právě přitápěč všeho zla - TV Nova.

Už to dál nejde. Nemůžu tady psát o škodlivosti konzumního způsobu života, o nebezpečnosti předsudků a přitom za svou blogovou existenci vděčit tomu kdo toto vše podporje. Nemůžu si pořád honit triko tím, že jsem něco říkala, kdesi na blogísku, který čtu jen já a pár tichých pozorovatelů. Nemůžu dál pokračovat na blog.cz.

Je to nejlepší blogerská služba na českém internetu. Vděčím blog.cz za mnohé. Nicméně doba se mění, uživatelé jsou často vnímáni, jako příjemci reklamy a jejich blogy jako placená reklamní plocha.

Takže se prozatím stěhuju a uvidím, jestli budu mít motivaci, důvod a chuť pokračovat dál. Zamyšlení nad mým jednáním doporučuji každému, kdo svou existenci spojuje s nějakými morálními zásadami.

V mém životě nastává přetřes, už nemůžu jen alibisticky ustupovat. Na to jsem v devatenácti letech už poněkud stará, a týká se to mnoha oblastí. Už musím jít vlastními kroky.

,,Living is easy without the beating of the heart"

(První věta z prvního songu z cd Lycka Till, jmenuje se Nothing's really real, and then you are dead.)

P.S. : Musím si koupit boty.
Fakt P.S. : Adresu svého nového internetového obyváku dám sem (stay tuned) nebo ji napíšu na mail/icq/jabber, každému, kdo si o ni řekne. (trauma zavináč centrum.cz/421533808/trauma@jabber.cz)

Adios amigos