Všeobecný souhlas není často ničím jiným než všeobecným omylem.

CHARLIE CHAPLIN

Přede mnou se neschováte! :)

15. dubna 2012 v 20:03 | Trauma |  Trauma osobně

,,Přátelé jsou jako hvězdy. Nevidíš je pořád, ale přesto víš, že existují."

A tak je to i s vámi moji milí čtenáři. Není vás mnoho, jen pár statečných, ale vím, že tu jste a dává mi to sílu pokračovat.


Už považuju docela za běžné, že mi lidi, co narazili na můj blog píšou na icq. A je to bezva. Dokonce i v obdobích, kdy mnoho nepíšu. A to je ještě lepší.

Je vážně super, že mi píšete na icq. Že mě považujete za člověka, kterému máte chuť napsat. A nebojíte se, že vás třeba pošlu do prdele nebo tak, protože se neznáme. Hrozně si toho vážím. Nic pro mě není větší motivací něco vytvářet, než když vidím, že to někoho zajímá. A taky ty, co mi napsali docela obdivuju. Já bych asi neměla odvahu jen tak vzít icq a napsat někomu, protože mě zajímá, i když vím, že právě proto, tam to icq má. Jsem prostě stydlivý člověk. O to víc si vážím těch, kteří to dělají.

Zvláštní ale je, že jsou to často lidé, od kterých jsem na blogu nikdy předtím nezaregistrovala žádný komentář.
Proč?
Když mi napíšete přes icq a chcete tak vystoupit z tichého čtenářského stínu, tak o mě ledacos víte z mého blogu. Já o vás nic. Náš rozhovor tedy obvykle začíná tím, že se ptám kdo jsi a odkud máš moje icq, což není dvakrát zdvořilé a tak když později zjistím, že jde o velectěného čtenáře mého nevýznamného blogu, tak se trochu stydím. Pak už náš rozhovor nemá nijaký kontext, nebo téma takže nějak nevím, čeho se chytit, na co se zeptat, abych vás lépe poznala. To je škoda, když už si dal někdo tu práci a napsal mi, ne?

Kontakt a seznamování přes icq velmi vítám, ale pokud očekáváte nějakou zajímavou a tématickou diskuzi, využijte proto prosím mé články a komentáře, pokud je to jen trochu možné.

Vy jste čtenáři, nedostatkové zboží v dnešní přetextované době. Na vaše pochvalné komentáře odpoví mé srdce radostným zaplesáním, poděkovaním nebo novým článkem. Za odlišný názor vás nebudu napadat, pokud vy kvůli němu nebudete napadat mě. Na kritické komentáře odpovím nanejvýš nesmělýmy argumenty. Nebudu vás označovat za hloupé nebo se vám posmívat a kdo ano, ten zesměšní sebe. Vím, že mi máte co říct. Tak se nebojte, otevřete mysl, a nechte ruce psát.

Jestli se mnou chcete raději mluvit neveřejně, pište mi dál na icq, od toho tady je. Jen jsem chtěla upozornit na to, že jisté oťukání se v komentářích, má jisté výhody umožňující nám lépe se poznat.

Vím, že tu jste a nejsem paranoidní
Prosím, zůstaňtě nadále.
Každý blog potřebuje své čtenáře. Nic cennějšího nemá a nikdy mít nebude.
 


Komentáře

1 Atris M. Atris M. | E-mail | Web | 15. dubna 2012 v 20:37 | Reagovat

Spousta blogů, který sleduju, nenese jedinej můj komentář. Obvykle je to proto, že už myšlenku vyjádřil někdo přede mnou.. ^^;

2 Trauma Trauma | 15. dubna 2012 v 22:32 | Reagovat

i jedno obyčejné slůvko které řekne, že jsi tam a čteš, potěší a podpoří

nicméně jsem ráda, že zrovna můj blog patří k těm kde tvé komentáře nechybí, díky ti :-)

3 Kroc Kroc | E-mail | Web | 18. dubna 2012 v 11:40 | Reagovat

Chápu, že to autora/ku potěší, když se někdo překoná a napíše souvislé dvě věty.
I když to zde tak často nedělám, tak věz, že se sem vždy rád podívám.

P.S.
Pište na jabber 8-)

4 teruli teruli | Web | 18. dubna 2012 v 20:13 | Reagovat

pěkný blog =)
pěkně se to četlo

5 pavel pavel | Web | 21. dubna 2012 v 23:10 | Reagovat

Já jsem denně na icq, ale to jsou mí dlouholetí přátelé. :-)

6 D D | 30. dubna 2012 v 10:19 | Reagovat

.)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama