Všeobecný souhlas není často ničím jiným než všeobecným omylem.

CHARLIE CHAPLIN

Březen 2012

Světla v nás

29. března 2012 v 17:53 | Trauma |  Nenormálno :)
Paolo Neo

Šla jsem dneska do obchodu, koupit kočce konzervu. Stála jsem ve frontě u pokladny, nebyla dlouhá. Za mnou stál nějaký muž. Vždycky mám strach z lidí co stojí za mnou ve frontě takže jsem byla nervozní. Když náhle promluvil, lekla jsem se a otočila. Mluvil na nějakého mladého může, jeho známého, který procházel kolem. Spěchal, jejich setkání bylo krátké a rychlé. Ale vyšlehl z něj nějaký paprsek světla směrem ke mě. Jakobych ho znala. Rychle jsem se otočila a když jsem se na něj chtěla podívat znovu, už tam nebyl. Netrvalo mi dlouho než jsem přišla na to koho mi ten povědomý proud světla připomněl. ,Buď to byl on nebo jeho brácha.' Jenomže kdyby to byl on, musela bych ho poznat. Ale jeho brácha to určitě taky nebyl, není možné aby si byli dva lidé podobni takovým způsobem, ani bráchové. Ale ten záblesk, ten barevný tón.

Konspirační teorie

18. března 2012 v 18:01 | Trauma |  Malé myšlenky a Názory


Žijeme ve zvláštní době. Náš svět se stává stále složitější a neprůhlednější. Vlády států, mezinárodní organizace, tajné dohody, lobbing, nadnárodní korporace, nerostné bohatství, monopoly, magnáti, vlády států...Peníze, moc. Peníze skupující moc nebo moc získávající peníze. Moc podřízená penězům nebo peníze podřízené moci... S množstvím peněz v těchto hrách učelně roste jejich neprůhlednost a s ní prostor pro vznik konspiračních teorií.

Miluju konspirační teorie. Učí nás kritickému pohledu na svět. Učí nás dívat se na věci, jiným pohledem, než jaký nám je servirovanán v mediích, a kterému často podléháme jako jedinému dostupnému.

Co jsou to konspirační teorie, jak vznikají, komu a za jakým účelem slouží a můžeme jim věřit?


Hra

18. března 2012 v 14:07 | Trauma |  Nenormálno :)

Všechno je to jenom jako
kývnu na pozdrav
a usměju se

Dámy, odložte si

15. března 2012 v 18:20 | Trauma |  Nenormálno :)
kabelka
(beststyle.cz)
Kabelky. Jsou všude.
Víte jaké jsou dneska moderní? Čtverhranné pytle se dvěma uchy příliš krátkými na to aby se nosily přes ramena a příliš dlouhými na to aby se držely v ruce. Nosí se na jednom rameni, ale protože mají ty uši tak krátké, nosí se posunuté za paží, tedy na zádech. Takovéto nošení musí být asi velice pohodlné, jinak si nedovedu představit proč je jejich majitelky musí nosit absolutně všude. Třeba na party nebo na koncerty.

Indián a jaro

10. března 2012 v 18:47 | Trauma |  Snová rubrika
Cestou kudy jsem chtěla jít bylo zamrzlé jezero. Měla jsem strach, nikdy nevíš jak je ten led hrubý. Projel kolem mě autobus. Asi je hrubý dost. Ale přecejen je jaro.
Byla jsem daleho od břehu, který jsem poznala z té dálky podle stromů. Raději jsem k němu tedy zamířila, nikdy nevíš, jak dlouho ten led ještě vydrží. Dál ode mě šel nějaký muž a led kolem něho začal praskat a on se nořil do vody. Pospíšila jsem si ke břehu. Blíž k pevnině stál indián a pozoroval nás. Byl tam asi ještě někdo, protože myslím, že se muže podařilo zachránit. Ale přitom tam bylo pusto, proto jsem taky tolik ledu obávala. Buď tomu muži pomohl můj indián a nebo někdo, koho jsem neviděla. Možná se utopil, ale já to neviděla abych se nebála.