Všeobecný souhlas není často ničím jiným než všeobecným omylem.

CHARLIE CHAPLIN

Březen 2009

Barevnej svět? Ale hovno...

22. března 2009 v 16:44 | *T* |  Drogová...
tak sem zase měla to své slavné LSD
no jako bylo to zvláštní...stokrát můžu slyšet a číst: nežer to když máš blbou náladu, nežer to když máš problém, nežer to když nejseš v pohodě, nežer to když cítíš že to nebude dobrý...

když sme to daly poprvé, daly jsme si jednoho napůl
když jsme to daly podruhé, daly jsme si jednoho a půl na půl

když jsme to daly poprvé, bylo to krásné a veselé...byla kosa jak cip ale všechno bylo strašně hezké a teplé, strašně přátelské...no i barvné...
když sme to daly podruhé, všechno bylo temné, zlé, smutné, pochmurné, depresivní, studené a nepřátelské

když sme to měly poprvé, do hodiny to najelo a kolem sedmé hodiny stavu začal dojezd
když sme to měly podruhé, do hodiny to najelo a něco po čtyřech hodinách stavu začal dojezd a nechápu proč


když sme to měly poprvé jen jsem tak seděla, poslouchala tekky, klepala se do rytmu, hodně hodně přemýšlela a sem tam sem se protáhla a říkala si jak je mi skvěle...a jak je všechno krásné
podruhé sem si říkala jak je ten svět hnusný

a ikdyž to bylo strašně krásné protože dívat se kolem bylo jako bych se dívala na nějaký film, na scifi o nějaké jiné planetě kde je všechno tak hnusné a ti lidi tam sou chudáci že tam žijou ale mě to neva, já tam nepatřím, ale horší byl pak ten dojezd kdy sem si uvědomovala že ten odporný svět je vlastně náš svět, svět kterého jsem součástí

no ale narozdíl od prvního tripu bylo aspoň kupa haluzů, třeba kamošku sem viděla zeleně, a zase sem slyšela zvony (říkám zase páč je občas slyším když sem zhulená) ale aspoň sem to tentokrát nebyla já kdo je slyšel první :D slyšela sem šílenou směs zvuků, třeba sem slyšela lidi kteří byli odemě daleko jako kdyby stáli kousíček ode mě a i věci a budovy jako kdyby mi chtěly něco říct a zvlášt jedna budova vydávala dost divné zvuky a to bylo docela strašidelné, všichni lidi byli jako z hororu, všechno bylo uplně škaredé a šíleně strašidelné ale nevadilo mi to, obdivovala sem to, působilo to na mě jako bych četla knížku Stephena Kinga

a docela sranda byla že sme se vůbec nemohly zoorientovat :D já sice neznám těšín úplně nazpěť, neznám všechny uličky ale vždycky se dokážu podle něčeho zorientovat a vím kudy kam...teď sem nevěděla vubec kde sem, kterým směrem je co, nevěděla sem ani kterým směrem je přehrada kam sme šly natož kterou uličkou máme jít, šly sme sice kolem kostela podle kterého se normálně orientujeme ale ani když byl nadohled sme nevěděly kudy máme jít a kde je centrum, kde přehrada, kam by mohla vézt tahle cesta a kam tamta, težké bylo vůbec určit kudy jsme přišly na místo kde jsme zrovna stály takže si asi dokážete představit jak zajmavé bylo najít směr kudy máme jít

jo a taky by člověk nevěřil co může vidět v obyčejném bílém stropě...

dost mě zklamalo že to trvalo tak krátce...ani jsme si to nestihly pořádně vychutnat když to najednou zničeho nic prostě přešlo do dojezdu :(

nicméně si myslím že zažiju i horší tripy, přecejenom tohle ještě nebyl Badtrip, ikdyž bylo všechno hnusné, mělo to své kouzlo :)

I am a flying girl

19. března 2009 v 16:25 | *T*
zdál se mi úplně krásný sen (vysnila sem si v něm někoho) který končil tím že jsem červenou barvou napsala své jméno na kamennou zídku...červená barva symbolizuje city a emoce, vztek a sexuální závislost a vlastní podpis ve snu znamená ukončení určitého období a poukazuje na začátek nové životní etapy...


I am a flying girl

Where I am?
Where are you?
Where are we?
In the Zoo

Where we come
Where we run
there is star
in the sky

Run Run Run
in the sky
Don't stop
and don't fall

you can lay
but it's your war
I must cry
when you can't fly
I am sad
and it is bad
therefore I said
Good bye!
I need to fly!

Run Run Run
in the sky
Don't stop
and don't fall

I said Good bye
I need to fly!

Run Run Run
in the Sky
Don't stop
and don't fall


(bych mohla skládat popové slaďáky že jo?)(a ne že ne)

Red Meat

18. března 2009 v 21:33 | *T* |  Směšný odpad
Tak možná to někteří znáte ale možná ne
Red Meat sou kreslené vtipy a některé fakt skvělé...teda ani tam moc nejde o ty obrázky, ale třeba takový Earl ( ,,hrdina'' Red Meatu) má své kouzlo.

of red meat (jestli umíte anglicky)

a na téhle stránce jsou přeleožené Red Meaty tak jestli ste to ještě nečetli tak ať už tam jste :)


a tady na ochutnávku můj nejmilejší:

Obrázek “http://www.fuxoft.cz/redmeat/strips/toes.gif” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.
(z fuxoft.cz/redmeat)

dík za inspiraci Earle :)
(ale nebojte všechny nejsou takové...)

Lack

8. března 2009 v 19:15 | *T* |  Hudba

jedna část mého já mi řekla ,,nesmíme se litovat drahoušku'' (:D) a tak jsem se přemohla a rozhodla se napsat něco o trošišku inteligentnějšího než je má obvyklá snůška sebelítostivých keců a proto právě tvořím článek se skromným infem o téhle skvělé hudbě skupiny Lack

takže asi nejdůležitější a zároveň jediné info které o nich mám je na jejich myspace kde mají i kupu užasných songů takže račte poslechnout, stojí to za to :)


moc sem se v tom nehrabala ptž nejen že je to anglicky ale stranky myspace sou pro můj počáítač docela těžko stravitelné takže toho nemůžu říct mnoho jen:

jsou naprosto úžasní
jsou z Kodaně (uplně užasné město, hlavní město Dánska z čehož vyplývá, že sou z Dánska)
jejich hudba se dá označit jako alternativní rock nebo jako indie, nevim, posuďte sami škatulky sou na hovno (a zvlášt ty moje)
jejich neobvyklou hudbu tvoří celkem obvyklé nástroje - dvě kytary, basa, bicí ale vyjmečný zpěv - docela vysoký někdy mám pocit že až ječící mužský hlas

no to je asi tak vše co je zapotřebí o nich napsat
takže poslouchejte, kdyby vám nestačily ty songy co sou na jejich myspace tak se stačí ozvat mám nějake mp3 ale kdybyste byli šikovnější a věděli nějake linky tak bych radostí skákala do nebe kdybyste dali vědět :D

jo a mají hezký klip


I don't know

4. března 2009 v 23:20 | *T*
zdravím vás moji internetoví spolutrpitelé té pozemské hromady exkrementů kterou kdejací bídní pozemští červi tak zvaní lidé nazývají životem...

je tu ticho

jako v hrobě

je to paradoxní ale čím větší ticho tím více zvuků slyšíte, když jste ve velkém kraválu a k tomu na vás někdo mluví a vy se mu snažíte rozumět tak nic neslyšíte...jen obačas utržky slov, chvílemi randál kolem...ale když je ticho...slyšíte vše...ticho je tak hlasité...

no nicméně ticho tady je fakt tiché protože tu nic nepíšu a to proto že to opět nedokážu
to proto že
nevím

nevím jak mi je, nevím co dělám a dělat budu, nevím co chci

začíná se rozpadat i to co stálo přesto že jsem se to snažila rozbít...

takže teď banan...

někde sem četla, na nějakem blogu to někdo psal a já si teď ani za boha nemžu vzpomenout kdo, že když je nějaký problém tak zatne zuby a čeká až se to vyřeší...ne příliš hrdinský avšak překvapivě účinný přístup...připomělo mi to mě samou, já to tak dělám celý život a dost mě to sere..mám nabarvené vlasy, přišitého medvídka na džínách a furt nic...ani když sem předvčerejškem pila jsem nezapoměla na to jak je mi mizerně

asi nejhorší na tom je že nevím jaký mám problém...když mi bylo mizerně před pár týdny potřebovala jsem si s někým promluvit, uplně nutně...někomu říct co se děje...celé noci sem nemohla usnout a nakonec sem pokaždé usla ráno když jsem si představovala že s někým mluvím...že mě někdo poslouchá...
ale nikdo tu nebyl...tak sem to jen spolkla a ted mi to vysí v krku a je najednou dost lidí kteří by byli ochotní mě vyslechnot a říct že nějak je a nějak bude ale já už nemůžu nic říct a ptám se sama sebe...zkouším psát, kreslit, plést naramky, šít a číst...ale ono pořád nic...

taky tam bylo napsáno že se učí...že to nikdy neuškodí, právě naopak...taky to zkusím