Všeobecný souhlas není často ničím jiným než všeobecným omylem.

CHARLIE CHAPLIN

One more song about being tired...

27. května 2012 v 18:44 | Trauma
Po stojedna letech jsem vyrazila na koncert. Žůžo dobrodrůžo, šlo o hudbu, kterou normálně dvakrát nevyhledávám, ale nelituju ničeho. Některé předsudky o metloších se nejspíš (také mou vinou) potvrdily, ale jeden velký vyvrátil - rozhodně stojí za to vyrazit na koncert jen tak, bez očekávání...
Taky jsem si koupila cd Lycka Till - švédský folk-punk a jsou u něj anglické texty, po přečtení první věty jsem věděla, že tomuhle budu i přes slabou angličtinu rozumět. Nadpis je začátek druhého songu anglickým jménem Tired, energičtější song o ,,being fucking tired"(jak řekl zpěvák) jsem v životě neslyšela.

Docela to vystihuje můj nynější stav. Jsem příšerně unavená.
Jsem unavená z toho jak jsem byla v poslední době hodně doma a učila se na maturitu. Jsem unavená z toho, že ani tři týdny po písemných, když už mám za sebou ústní, pořád nevím, jestli to mám, jestli budu moct jít na vysokou, na kterou jsem přijata, jestli si mám hledat bydlení v Brně. Jsem unavená z toho, že jsem si musela několikrát navlíknout sváteční slušné hadry a boty, obojí půjčené od mamky, kvůli...bůh ví proč.
Jsem unavená z lidí, kteří se mě neustále ptají, aniž by je to nějak zajímalo, co budu dělat na výšce a nezapomenou připojit svůj vševědoucí názor. Jsem unavená z rodičů, kteří skoro slaví, že jsem zvládla maturitu a přijímačky a z toho jak pořád opakuju, že není nic jisté, že jsem možná nedala písemné.

Jsem unavená z těch věčných stužkováků, focení, posledního zvonění, slavnostního zahájení, ukončení, vyřazování...Nic z toho vlastně nepotřebuju...

Jsem unavená z věčného ,,Ne, nevím o tom, nemám facebook."

Unavená z věčných bezdůvodných útoků Romů ve zpravodajství na TV Nova, ze kterých se vyklube vlastní neopatrnost, unavená z vymačkávání emocí jak citrónu nad každým rozbitým kolenem nebo osobní tragedií, která ať je sebevětší a sebesmutnější, vždy bude osobní. Z věčného zneuctívání piety, z věčného honění senzací, to vše na ve zprovadajství této televize.

Jsem unavená z toho, že se snažím, tím, že zde píšu něco říct, ale mým hostitelem je právě přitápěč všeho zla - TV Nova.

Už to dál nejde. Nemůžu tady psát o škodlivosti konzumního způsobu života, o nebezpečnosti předsudků a přitom za svou blogovou existenci vděčit tomu kdo toto vše podporje. Nemůžu si pořád honit triko tím, že jsem něco říkala, kdesi na blogísku, který čtu jen já a pár tichých pozorovatelů. Nemůžu dál pokračovat na blog.cz.

Je to nejlepší blogerská služba na českém internetu. Vděčím blog.cz za mnohé. Nicméně doba se mění, uživatelé jsou často vnímáni, jako příjemci reklamy a jejich blogy jako placená reklamní plocha.

Takže se prozatím stěhuju a uvidím, jestli budu mít motivaci, důvod a chuť pokračovat dál. Zamyšlení nad mým jednáním doporučuji každému, kdo svou existenci spojuje s nějakými morálními zásadami.

V mém životě nastává přetřes, už nemůžu jen alibisticky ustupovat. Na to jsem v devatenácti letech už poněkud stará, a týká se to mnoha oblastí. Už musím jít vlastními kroky.

,,Living is easy without the beating of the heart"

(První věta z prvního songu z cd Lycka Till, jmenuje se Nothing's really real, and then you are dead.)

P.S. : Musím si koupit boty.
Fakt P.S. : Adresu svého nového internetového obyváku dám sem (stay tuned) nebo ji napíšu na mail/icq/jabber, každému, kdo si o ni řekne. (trauma zavináč centrum.cz/421533808/trauma@jabber.cz)

Adios amigos
 

Přede mnou se neschováte! :)

15. dubna 2012 v 20:03 | Trauma |  Trauma osobně

,,Přátelé jsou jako hvězdy. Nevidíš je pořád, ale přesto víš, že existují."

A tak je to i s vámi moji milí čtenáři. Není vás mnoho, jen pár statečných, ale vím, že tu jste a dává mi to sílu pokračovat.

Světla v nás

29. března 2012 v 17:53 | Trauma |  Nenormálno :)
Paolo Neo

Šla jsem dneska do obchodu, koupit kočce konzervu. Stála jsem ve frontě u pokladny, nebyla dlouhá. Za mnou stál nějaký muž. Vždycky mám strach z lidí co stojí za mnou ve frontě takže jsem byla nervozní. Když náhle promluvil, lekla jsem se a otočila. Mluvil na nějakého mladého může, jeho známého, který procházel kolem. Spěchal, jejich setkání bylo krátké a rychlé. Ale vyšlehl z něj nějaký paprsek světla směrem ke mě. Jakobych ho znala. Rychle jsem se otočila a když jsem se na něj chtěla podívat znovu, už tam nebyl. Netrvalo mi dlouho než jsem přišla na to koho mi ten povědomý proud světla připomněl. ,Buď to byl on nebo jeho brácha.' Jenomže kdyby to byl on, musela bych ho poznat. Ale jeho brácha to určitě taky nebyl, není možné aby si byli dva lidé podobni takovým způsobem, ani bráchové. Ale ten záblesk, ten barevný tón.
 


Konspirační teorie

18. března 2012 v 18:01 | Trauma |  Malé myšlenky a Názory


Žijeme ve zvláštní době. Náš svět se stává stále složitější a neprůhlednější. Vlády států, mezinárodní organizace, tajné dohody, lobbing, nadnárodní korporace, nerostné bohatství, monopoly, magnáti, vlády států...Peníze, moc. Peníze skupující moc nebo moc získávající peníze. Moc podřízená penězům nebo peníze podřízené moci... S množstvím peněz v těchto hrách učelně roste jejich neprůhlednost a s ní prostor pro vznik konspiračních teorií.

Miluju konspirační teorie. Učí nás kritickému pohledu na svět. Učí nás dívat se na věci, jiným pohledem, než jaký nám je servirovanán v mediích, a kterému často podléháme jako jedinému dostupnému.

Co jsou to konspirační teorie, jak vznikají, komu a za jakým účelem slouží a můžeme jim věřit?


Hra

18. března 2012 v 14:07 | Trauma |  Nenormálno :)

Všechno je to jenom jako
kývnu na pozdrav
a usměju se

Dámy, odložte si

15. března 2012 v 18:20 | Trauma |  Nenormálno :)
kabelka
(beststyle.cz)
Kabelky. Jsou všude.
Víte jaké jsou dneska moderní? Čtverhranné pytle se dvěma uchy příliš krátkými na to aby se nosily přes ramena a příliš dlouhými na to aby se držely v ruce. Nosí se na jednom rameni, ale protože mají ty uši tak krátké, nosí se posunuté za paží, tedy na zádech. Takovéto nošení musí být asi velice pohodlné, jinak si nedovedu představit proč je jejich majitelky musí nosit absolutně všude. Třeba na party nebo na koncerty.

Indián a jaro

10. března 2012 v 18:47 | Trauma |  Snová rubrika
Cestou kudy jsem chtěla jít bylo zamrzlé jezero. Měla jsem strach, nikdy nevíš jak je ten led hrubý. Projel kolem mě autobus. Asi je hrubý dost. Ale přecejen je jaro.
Byla jsem daleho od břehu, který jsem poznala z té dálky podle stromů. Raději jsem k němu tedy zamířila, nikdy nevíš, jak dlouho ten led ještě vydrží. Dál ode mě šel nějaký muž a led kolem něho začal praskat a on se nořil do vody. Pospíšila jsem si ke břehu. Blíž k pevnině stál indián a pozoroval nás. Byl tam asi ještě někdo, protože myslím, že se muže podařilo zachránit. Ale přitom tam bylo pusto, proto jsem taky tolik ledu obávala. Buď tomu muži pomohl můj indián a nebo někdo, koho jsem neviděla. Možná se utopil, ale já to neviděla abych se nebála.

Daruma - japonský bůžek splněných přání

24. února 2012 v 17:37 | Trauma |  Nenormálno :)
Dostala jsem jednou k svátku japonského bůžka splněných přání. Jmenuje se Daruma.
,,Něco si přej,'' stálo na papírku u ní velkým písmem, ,,a nakresli Darumě oko. Až se ti přání splní, dokresli jí i to druhé."

Oni a my

9. února 2012 v 19:01 | Trauma |  Malé myšlenky a Názory
Ti druzí jsou vždycky ti špatní a my ti dobří.

Že to není pravda?
A jo tohle: Ne, nejsme dokonalí, ale aspoň vždycky přiznáme svou chybu, omluvíme se, zkusíme se poučit.
A jste si tím tak jístí? Opravdu?

Nádech

5. února 2012 v 22:14 | Trauma |  Nenormálno :)

Zeptal se mě kamarád na důvod žít. Po dlouhé době nějaká otázka na kterou jsem mohla odpovědět obratem.

Charlie Chaplin

28. listopadu 2011 v 18:19 | Trauma |  Nenormálno :)

Charlie Chaplin je bezesporu největší komik a filmový tvůrce všech dob. Kdo ví čím by byla kinematografie dnes kdyby ji tenkrát Charlie nevtiskl své srdce. Tady je jeho stručný životopis, sepsaný v bodech, kterými jsem vypíchla to nejzásadnější a nejzajímavější z jeho života.


Lev Nikolajevič Tolstoj

15. října 2011 v 17:45 | Trauma |  Čtenářský Deník
Lev Nikolajevič Tolstoj byl ruský spisovatel a také filozof. Prosazoval návrat k přírodě, skromnost a vegetariánství. Byl představitelem realismu a jeho díla nepatří zrovna mezi lehkou četbu. Vyznačují se složiými popisy vnitřních pochodů a psychlogickým propracováním postav. Vlastně vnitřní vývoj postav je v jeho románech tím nejdůležitějším dějem.

Líza - tričko Go vegetarian

7. září 2011 v 19:10 | Trauma |  DIY - Do It Yourself


Kdo má rád Simpsonovy, dobře ví, že Líza nejí maso a tak jsem se ji odvážila zneužít pro menší agitaci...

Klasická Traumovina

4. září 2011 v 12:03 | Trauma |  Nenormálno :)
Můj bratr pozřel svoje ruce a všichni mu to žrali
Taky jsem chtěla být hustá tak jsem hlavou prorazila zeď
Jenže na druhé strané nic nebylo.

Mlčím protože...já nevím

1. září 2011 v 12:42 | Trauma |  Trauma osobně
Jede mladík ve vlaku a sdílí kupé se sympatickou slečnou. Už ho nebaví na ni jen tak mlčky koukat tak ji osloví: Slečno, co že tak pořád mlčíte? Mlčím protože chci, zkouší ho odbýt slečna. Mladík vyskočí, spráske rukama a kříčí: Tak ona chce! A mlčí!

Kam dál